Čtvrtek - 1. října 2020




Ze startovního komplexu 39A Kennedyho kosmického střediska na Floridě měla ve 13:17 UT (9:17 a.m. EDT) odstartovat nosná raketa Falcon 9 se 13. várkou šedesáti družic Starlink v1.0 pro širokopásmovou síť společnosti SpaceX. V prvním stupni nosné rakety je použit exemplář B1058, pro který je to třetí start a který měl přistát na plošinu Of Course I Still Love You zakotvenou asi 630 km severovýchodně od Cape Canaveral. Také jedna polovina aerodynamického krytu již jednou letěla při vynášení družic Starlink. V čase T-18 s ale byla startovní sekvence přerušena a Falcon 9 dnes neodstartuje. Nový termín oznámí společnost SpaceX později.


Na startovním komplexu SLC-37B Cape Canaveral byla připravena ke startu nosná raketa Delta 4 Heavy s užitečným zatížením NROL-44 pro National Reconnaissance Office. V okamžiku zapalování motorů, přibližně sedm sekund před vzletem v 03:54 UT (30.9. ve 23:54 EDT), byl automatikou start přerušen a startovní tým United Launch Alliance (ULA) zahájil postupy k zabezpečení rakety i družice. Důvodem zrušení letu byla pravděpodobně porucha v měření času. Komentátoři odhadují, že nový pokus o start se může uskutečnit nejdříve za 7 dní, ULA zatím oficiálně žádný nový termín pro misi nezveřejnila.


Společnost SpaceX vybavila kosmickou loď Crew Dragon vylepšeným tepelným štítem a výkonnějšími solárními panely. Úpravy byly provedeny před plánovaným šestiměsíčním pobytem lodě u Mezinárodní kosmické stanice – start tohoto prvního pravidelného letu pilotované lodě Crew Dragon je naplánován na 31. října z komplexu 39A Kennedyho kosmického střediska na Floridě.


Kosmonauti na Mezinárodní kosmické stanici upřesnili za pomoci ultrazvukového přístroje místo úniku vzduchu ze služebního modulu Zvezda. Měření, která si vyžádala vypnutí řady přístrojů, ukazují do oblasti přechodového úseku modulu a stanovení přesného místa úniku vzduchu bude nadále pokračovat. Korporace Roskosmos zdůraznila, že zdraví a životy kosmonautů nejsou ohroženy a stanice může nadále fungovat v pilotovaném režimu.


Americká sonda Parker Solar Probe proletěla pošesté periheliem své dráhy kolem Slunce. K fotosféře Slunce byla rekordně nejblíže 27. září v 09:16 UT (13,463 miliónu km) a pohybovala se rychlostí 466 592&nbspkm/h. Vědecké přístroje začaly zaznamenávat údaje od konce srpna a získaná dat bude na Zemi předána v následujících dnech. Sonda je i po šestém přiblížení ke Slunci v pořádku a pracuje normálně (předpokládaná aktivní životnost sondy je sedm roků).


V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 SM4, odhadovaná velikost je 8 až 17 metrů, rychlost průletu 7,62 km/s v 01:56 UT v minimální vzdálenosti 0,02091 AU, tj. asi 8,14 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 383,258 dne (1,05 roku), planetka byla poprvé pozorována 23. září 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 SU5, odhadovaná velikost je 12 až 26 metrů, rychlost průletu 9,41 km/s v 03:15 UT v minimální vzdálenosti 0,01392 AU, tj. asi 5,42 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1294,671 dne (3,54 roku), planetka byla poprvé pozorována 26. září 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 RJ3, odhadovaná velikost je 54 až 120 metrů, rychlost průletu 15,46 km/s v 09:33 UT v minimální vzdálenosti 0,03909 AU, tj. asi 15,21 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1036,320 dne (2,84 roku), planetka byla poprvé pozorována 11. září 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala;
2020 SW6, odhadovaná velikost je 5 až 11 metrů, rychlost průletu 2,11 km/s ve 12:30 UT v minimální vzdálenosti 0,00721 AU, tj. asi 2,81 vzdálenosti Měsíce (1 080 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 431,783 dne (1,18 roku), planetka byla poprvé pozorována 28. září 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 SN6, odhadovaná velikost je 5 až 10 metrů, rychlost průletu 5,78 km/s ve 13:14 UT v minimální vzdálenosti 0,00652 AU, tj. asi 2,54 vzdálenosti Měsíce (975 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 433,801 dne (1,19 roku), planetka byla poprvé pozorována 27. září 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2001 GP2, odhadovaná velikost je 11 až 25 metrů, rychlost průletu 2,21 km/s v asi 14:59 UT v minimální vzdálenosti 0,01565 AU, tj. asi 6,09 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 385,910 dne (1,06 roku), planetka byla poprvé pozorována 13. dubna 2001 – Steward Observatory, Kitt Peak-Spacewatch;
2020 SB5, odhadovaná velikost je 30 až 68 metrů, rychlost průletu 11,69 km/s v 18:28 UT v minimální vzdálenosti 0,07900 AU, tj. asi 30,75 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 423,686 dne (1,16 roku), planetka byla poprvé pozorována 24. září 2020 – Mt. Lemmon Survey.


Pohled do minulosti (1. října):

2010 - 10:59 z kosmodromu Xichang byla nosnou raketou Chang Zheng 3C (Y7) vypuštěna sonda Chang'e 2
2000 - 22:00 z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Proton-K/DM-2M vypuštěna družice GE-1A
1990 - zemřel Curtis Emerson LeMay (*15.11.1906), americký generál; 1948-57 velitel U.S. Strategic Air Command
1990 - z ponorky K-140 byla neúspěšně odpálena balistická raketa R-31
1990 - 21:56 z LC17A na Cape Canaveral byla nosnou raketou Delta 6925 (D199) vypuštěna družice USA 64 (GPS 2-9)
1990 - 12:59 z LC47 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1990 - 11:00 z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Sojuz-U2 (G 15000-047) vypuštěna družice Kosmos 2101
1980 - ze základny Sriharikota byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
1980 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
1980 - 22:26 ze základny Thumba odstartovala sondážní raketa M-100; dostup 78 km
1980 - 22:26 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1980 - 22:23 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1980 - 22:23 z námořního plavidla odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 57 km
1980 - 19:30 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 74 km
1980 - 19:30 z plavidla Krenkel odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 57 km
1980 - 18:50 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 86 km
1980 - 16:44 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1980 - 15:59 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 97 km
1980 - 15:33 ze základny Sriharikota byla vypuštěna sondážní raketa RH-560 (RH-560-16); dostup 350 km
1980 - 14:00 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 83 km
1980 - 13:44 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 86 km
1980 - 02:13 ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135P (MT135P-R398); dostup 55 km
1980 - 02:00 z Hessova ostrova byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
1970 - 22:01 ze základny NASA Bermuda byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
1970 - 13:46 ze základny Natal byla vypuštěna sondážní raketa Nike Apache (DLR N-NA-30); dostup asi 200 km
1970 - 08:20 z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Voschod (Ju 15002-029) vypuštěna družice Kosmos 366
1970 - 02:05 ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135P (MT135P-R5); dostup 49 km
1970 - 02:04 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1960 - v Sovětském svazu byly zastaveny práce na třech projektech okřídlených kosmických kluzáků
1960 - 13:03 ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-14 (LD 1-11T); dostup asi 675 km
1950 - zemřel Nikolaj Aleksejevič Voznesenskij (*18.11.1903), ruský politik; po 1945 organizoval výrobu raket. zbraní
1950 - narodil se Boris Vladimirovič Morukov (†1.1.2015), ruský lékař a 1989-2007 kosmonaut
1910 - narodil se Alvin Roubal Luedecke (†9.8.1998), americký manažer; 1958-64 řídil Komisi pro atomovou energii,                     1964-67 náměstek ředitele JPL

Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat