Společnost SpaceX získala v rámci programu Kosmických sil USA Electro Potíval / Infrared Weather System kontrakt, který je zaměřen na posouzení možnosti využívat pro vojenskou meteorologickou službu data ze senzorů umístěných na komerčních družicích. Tento kontrakt je zřejmě snahou umístit meteorologické senzory na družice typu Starlink. Pentagon v minulosti zkoušel umístit podobné senzory na komerčních geostacionárních telekomunikačních družicích.
Na základnu Vandenbereg AFB byla letecky dopravena družice Sentinel 6, která je součástí společného programu Evropské kosmické agentury a americké agentury NOAA. Družice, vyrobená v Evropě, projde na základně závěrečnými předletovými kontrolami a poté bude připojena k nosné raketě Falcon 9. Vypuštění je naplánováno na 10. listopadu v 18:31 UT (11:31 hod. místního času) a pro letošní rok to bude jediný start nosné rakety Falcon 9 ze západního pobřeží USA.
Generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin uvedl, že Rusko může mít vlastní lunární program bez ohledu na americký program Artemis. Ale pro případ nouzové situace musí být ruský prostředek pro dálkové lety vybaven tak, aby se mohl v případě potřeby připojit k americké lunární stanici. V současné době se k projektu Artemis přihlásilo sedm zemí: Austrálie, Velká Británie, Itálie, Kanada, Lucembursko, Spojené arabské emiráty a Japonsko.
V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 RM6, odhadovaná velikost je 27 až 61 metr, rychlost průletu 7,70 km/s v 05:10 UT v minimální vzdálenosti 0,03325 AU, tj. asi 12,94 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1564,736 dne (4,28 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 13. září 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2007 UY1, odhadovaná velikost je 70 až 160 metrů, rychlost průletu 3,77 km/s v 10:18 UT v minimální vzdálenosti 0,08060 AU, tj. asi 31,37 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 338,882 dne (0,93 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 18. října 2007 – Catalina Sky Survey;
2017 TJ2, odhadovaná velikost je 29 až 65 metrů, rychlost průletu 11,81 km/s v 10:37 UT v minimální vzdálenosti 0,08230 AU, tj. asi 32,03 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 550,009 dne (1,51 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 10. října 2020 – Catalina Sky Survey.
2020 RM6, odhadovaná velikost je 27 až 61 metr, rychlost průletu 7,70 km/s v 05:10 UT v minimální vzdálenosti 0,03325 AU, tj. asi 12,94 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1564,736 dne (4,28 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 13. září 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2007 UY1, odhadovaná velikost je 70 až 160 metrů, rychlost průletu 3,77 km/s v 10:18 UT v minimální vzdálenosti 0,08060 AU, tj. asi 31,37 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 338,882 dne (0,93 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 18. října 2007 – Catalina Sky Survey;
2017 TJ2, odhadovaná velikost je 29 až 65 metrů, rychlost průletu 11,81 km/s v 10:37 UT v minimální vzdálenosti 0,08230 AU, tj. asi 32,03 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 550,009 dne (1,51 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 10. října 2020 – Catalina Sky Survey.
Pohled do minulosti (15. října):
2000 - astronauti Chiao a McArthur vystoupili z ISS do volného vesmíru; doba výstupu 6:28 hod.
1990 - ze základny Biscarosse odstartovala sondážní raketa Black Brant 5C; dostup asi 250 km
1980 - ze základny Sriharikota byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
1980 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
1980 - 23:04 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-6425); dostup asi 80 km
1980 - 21:27 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 79 km
1980 - 20:53 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-6424); dostup asi 67 km
1980 - 20:00 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
1980 - 19:23 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-6423); dostup asi 46 km
1980 - 18:54 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
1980 - 17:20 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
1980 - 15:30 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1980 - 15:00 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1980 - 14:34 ze základny Fort Bliss byla odpálena balistická raketa Pershing 1A (AO 200); dostup asi 180 km
1980 - 14:31 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 71 km
1980 - 14:02 ze základny Fort Bliss byla odpálena balistická raketa Pershing 1A (AO 199); dostup asi 180 km
1980 - 14:00 ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
1980 - 14:00 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
1980 - 13:14 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1980 - 12:58 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1980 - 08:00 z plavidla Bugajev odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 57 km
1980 - 02:00 z Hessova ostrova byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 86 km
1970 - 15:27 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 50 km
1970 - 15:14 ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 11:22 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Vostok vypuštěna družice Meteor 1-6
1970 - 03:32 z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa UR-100K; dostup asi 1000 km
1970 - 01:30 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1960 - z ponorky SSBN-599 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Polaris A1 (A1FP 5); dostup asi 500 km
1960 - z ponorky SSBN-599 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Polaris A1 (A1FP 6); dostup asi 500 km
Žádné komentáře:
Okomentovat